Jak hloupý Honza na způsob efektivnějšího učení přišel

Dnešní článek bude (snad) nápomocný lidem, kteří – když dojde na učení – začnou raději smýčit celý byt; nebaví je to, co by se měli učit a nemají dostatečně silnou vůli, aby to všechno přemohli. Já na tom byl úplně stejně.

Z dob maturity jsem si vyzkoušel, že se denně nevydržím učit víc než 9 hodin hrubého času (i s obědem a všema pauzama). Stanovil jsem si pro současné zkouškové hranici, že v 17h s učením končím. Nemá smysl se trápit, když to, co bych se „naučil“ za celý večer druhý den zvládnu za 20 minut. Obvykle se začínám učit mezi osmou a devátou a dopřávám si poobědový klid v délce trvání jedné episody kratšího seriálu.

Jiným se lépe učí večer. Proti gustu… Zkrátka najděte si denní dobu, která vám vyhovuje a zjistěte, kolik hodin jste schopní se učit tak, že nemusíte číst jednu větu pětkrát, než pochopíte její smysl a pošesté abyste si z ní dvě slova zapamatovali.

Proč prokrastinujeme? Pro mě to byla útrpná představa celodenního učení bez špetky zábavy. Měl jsem celkem jasně stanovené hranice, kdy se mám učit, ale už ne ty, kdy si můžu hrát (komu by se chtělo čekat až do večera). S tímhle mi pomohla technika Pomodoro.

„Co je to Pomodoro?“ ptáte se. Inu princip je takový, že si vytvoříte časové úseky určené pro práci a pro zábavu. Standardní poměr je 25 minut práce (učení) a pak 5 minut přestávka (zábava) a to se dál opakuje. Po každých čtyřech kompletních pomodorech jste odměněni o 10-15 minut delší přestávkou. Prosté, ale pro mě naprosto vyhovující a funkční – těším se na přestávku a to je moje motivace.

25 minut učení je ale třeba poctivě využít, a proto musíme eliminovat zdroje možného vyrušení. Věděli jste, že kdy se do něčeho ponoříte, pak vás něco/někdo vyruší, tak mozku trvá až 20 minut, aby se vrátil zpátky do stavu soustředění před vyrušením? Pokud se učíte na počítači, tak doporučuju vypnout celý internet (pokud jej přímo nepotřebujete; např. napište do Googlu ‚google’) nebo aspoň zavřít e-mail, kecálky, sociální sítě a telefon přepnout do leteckého režimu. Teď jsme připraveni se po celých 25 minut plně soustředit.

Jak trávit přestávky? Na to jistě přijdete sami, udělejte si radost. Osvědčil se mi pohyb – jít se napít, odskočit tam, kam i král chodí sám, projít se k oknu a vdechnout trochu čerstvého kyslíku – hlava to jistě ocení.

Jestli vám přijde 5 minut na přestávku málo, tak si pár minut navíc přidejte, ohněte si systém k vaší spokojenosti. Není od toho, aby vás omezoval, ale aby pomohl. Co bych rád zdůraznil je, že nevadí 7-10 minutová přestávka, ale vydržte „pracovní úsek“ bez ztráty soustředění. To je klíčové.

Chýlíme se ke konci a je na čase zmínit, jak časové úseky měřit. Pro vyznavače tradice je jasnou volbou kuchyňská minutka, jiným postačí časovač na mobilu. Můžete také využít aplikace přímo pro tuto metodu, stačí hledat ‚pomodoro’. Já hledal nějakou free aplikaci a momentálně používám Focus Booster. Nemá implementované delší přestávky, ale to je věc, kterou si sám rád ohlídám.

Shrnutí pro manažery

1. identifikovat denní dobu, kdy se nám dobře učí
2. identifikovat dobu, po kterou jsme schopni se denně učit
3. eliminovat zdroje rušení
4. aplikovat časové úseky 25 minut učení a 5 minut přestávka
5. po čtyřech učících cyklech jedna delší přestávka 15-20 minut
6. zvládnout zkoušku

Doufám, že článek byl přinejmenším inspirací najít si tu svojí metodu na efektivnější učení. Napište mi, co jaký recept máte vy a nebo třeba to, co vám nikdy nefungovalo. Budu rád za každý komentář.

Nezbývá než popřát hodně zdaru u zkoušek a slečnám hodně pánů profesorů u ústních zkoušek, které mohou v mírném předklonu okouzlit.