Dneska jsem získal novou zkušenost – natáčení pro televizi. Byl jsem hostem v reportáži o prokrastinaci.
Jak jsem se k tomu dostal? Asi jako slepý k houslím. Mám zapsaný mimosemestrální kurz komunikačních dovedností s Hankou Ondruškovou a po první hodině jsme si náhodou vedle sebe sedli v tramvaji. Slovo dalo slovo a Hanka říkala, že má kamarádku, která točí pro ČT reportáž o prokrastinaci a že by chtěla nějakého studenta, který by si o tom s ní popovídal. Tak jsem na to kejvnul.
Ptal jsem se sám sebe proč a hlavním důvodem byla pro mě výzva, kterou to představovalo. Navíc prokrastinace je věc, se kterou mám zkušenosti (jako každý) a nevadí mi o tom mluvit.
Překvapilo mě, že se mě ptali, jestli tam chci být vidět, že bych mohl být zády jako vrah. Místo studenta původně chtěli natáčet s manažerem, ale žádného nesehnali. To je to takové tabu? Vždyť všichni někdy prokrastinují a není na tom nic špatného.
Vrátím se zpátky do tramvaje, kde jsme se rozloučili a já přespříští den paní redaktorku Mašátovou z ČT volal. Byla velice příjemná a dohodli jsme se na pátek, ale časem jsme to posunuli na dnešní úterý. Ještě několikrát volala, aby se ujistila, že s tím počítám – asi má hodně nemilých zkušeností s lidma, kteří zapomínají termíny a mění plány.
Dneska jsme měli sraz v devět ve škole a štáb už na mě čekal v knihovně (kde jsem za ty dva roky na VŠE byl poprvé, nikdy mě tam nic netáhlo). Pořešili jsme problémy s nějakýma zákazama, které tam jsou a usadili se až na konci dlouhé místnosti, abychom rušili co nejméně studentů.
Dva milí pánové ze štábu připravili světla, kameru a zvuk. Jejich klopáky za dvacet tisíc budou asi o něco lepší než ty za stovku, co jsme s Petrem nakoupili pro natáčení dalších dílů PhotoHabits.
Paní redaktorka byla celou dobu moc milá. Po nastavení techniky jsme si začali povídat. Kecal bych, kdybych řekl, že jsem nebyl vůbec nervózní. Byl, ale nebylo to zdaleka tak strašné. Docela jsem si zvyknul na mluvení před kamerou (z PhotoHabits) a cítil jsem to na sobě. Asi po deseti minutách jsme byli hotovi a teď přišla část natáčení ilustračních záběrů (aby na mě diváci nemuseli zírat celých těch asi osm minut).
Jelikož jsem člověk vcelku rozesmátý, měl jsem největší problém se v některých momentech tvářit vážně a smutně. To bylo fakt nejtěžší. Celkově natáčení těchto záběrů byla sranda – musel jsem sníst jablko, hrát Angry Birds, listovat hroznou knížkou o ekonomii, kreslit grafy z ekonomie (jak jsem vzpomínal, která z těch dvou křivek je S a která D!), utíkat po chodbě, ze schodů a zase nahoru.
Pak jsme se rozloučili a šli si každý po svých. Ve vysílání by to mělo být někdy v pondělí 28.11. kolem 20h. Ani nevím v jakém pořadu, ale to by mi měli ještě upřesnit. Pak se určitě podělím o odkaz na archiv ČT, teda pokud se bude čím chlubit.
Jako zkušenost to bylo fajn a vcelku jsem se i pobavil. Jestli budete mít někdy šanci, tak se jí chopte. Stojí to za to.
Výsledek je v archivu ČT.
Žádné komentáře.