V prvním díle byla řeč o zodpovědnosti. Dneska se opřu o citát Jima Collinse
People are not your most important asset. The right people are.
Svoboda v práci rozhodně není pro všechny. Ne každý chce na sebe vzít tu zodpovědnost a je mnoho lidí, kterým klasické řízení plně vyhovuje a za svobodnější prostředí by jej nevyměnili. Problém pak nastává, když se takový člověk ocitne ve svobodné firmě. Jeden špatně fungující prvek v systému, negativně ovlivní fungování celého systému. Je tedy třeba lidi do firmy najímat velice pečlivě.
Jim Collins, v knize Good to Great, proces najímání připodobňuje k autobusu. Říká, že musíme vybrat správné lidi do autobusu (a špatné z něj vyhodit) a až potom se vydat na cestu. Když jsou dobří lidé pohromadě, není už tak důležité, kam autobus jede a jestli v půlce cesty změní směr.
V některých svobodných firmách si kolegu do týmu vybírají přímo ti lidé, kteří s ním budou pracovat. Ovšem stejně tak si vybírají i svého šéfa. Když lidé dostanou možnost si vybrat své kolegy, je daleko vyšší šance, že si budou vzájemně vyhovovat a nebudou to jen kolegové, ale přátelé. Výzkum ukázal, že pokud lidé mají v práci dobré přátele, zvyšuje se tím jejich angažovanost a s rostoucí angažovaností roste i jejich produktivita. To celé pak přispívá k větší efektivitě celé firmy a generuje vyšší zisky.
Nepracovat pro peníze
Americká firma Zappos, prodávající obuv on–line, má zajímavou přijímací politiku. Člověka vezmou na čtyři týdny na zkušební dobu a poté mu nabídnou $2000, když z firmy odejde. Je to pojistka, která má odfiltrovat lidi, kteří by práci dělali třeba jen pro peníze a bez většího zapálení a smyslu. Takový člověk by nezapadl do firemní kultury Zapposu a neztotožnil by se s firemními hodnotami. Studie Jima Collinse ukázala, že je daleko vhodnější nenajímat člověka do firmy, pokud lidé nejsou zcela přesvědčeni, že on je ten pravý. Lepší je nechat místo volné a hledat dál.
Ve firmách, při najímání nového člena, hraje roli i jaké hodnoty on sám vyznává a jaký je člověk. Mnohdy je to stejně důležité jako jeho formální vzdělání a praxe, jelikož to bývají věci, které se dají během nějaké doby naučit, ale to, jaký člověk je uvnitř je utvářeno po mnoho let a dá se přeučit jen velice obtížně (pokud vůbec).
Jak hledat ty pravé
Je zajímavé pozorovat, jakými nástroji svobodné firmy dávají vědět, že mají místo pro nového člena. Nedávají inzeráty na servery jako prace.cz nebo jobs.cz. Informaci dají na své stránky, a to buď do sekce s otevřenými pracovními posty (na webu nebo na LinkedIn) nebo přímo na blog. Nabídku pak sdílejí na své firemní facebookové stránce nebo ji tweetnou svým followerům. Proč to tak dělají? Záměrně se snaží zaujmout lidi, kteří mají firmu rádi a je vyšší šance, že člověk, který se do pracovních řad rekrutuje z řad zákazníků, bude mít daleko větší motivaci a bude sdílet firemní vizi a zapadne do kultury, než náhodný nezaměstnaný člověk, který prochází nabídky práce na inzertním serveru.
Efekt bumerangu
Rozdílný přístup k najímání u obou skupin firem je patrný i ze statistik fluktuace zaměstnanců. Příkladem, budiž 7% fluktuace zaměstnanců ve svobodné firmě Richards Group, v porovnání s přibližně s 30% hranicí, která je v oboru běžná. Pokud mají zaměstnanci pocit, že je o ně v práci dobře postaráno, chovají se dobře ke kolegům i zákazníkům. Nemůžeme předpokládat, že nízká fluktuace ve svobodných firmách je výsledkem vysokých platů. V těchto firmách dochází k tzv. efektu bumerangu. Zaměstnanec dostane nabídku, odejít za vyšším platem do jiné firmy, ale po několika měsících či letech se vrátí zpátky. Uvědomí si skutečné hodnoty v tom, jak je s ním zacházeno, jakou má možnost růstu a sebeřízení ve svobodné firmě.
Zdroje
- PINK, Daniel H. Pohon: překvapivá pravda o tom, co nás motivuje!. Olomouc: ANAG, 2011, 187 s. ISBN 978-80-7263-671-6. (pro Kindle)
- HSIEH, Tony. Štěstí doručeno. 1. vyd. Praha: PeopleComm, 2011, 254 s. ISBN 978-80-904890-2-8. (pro Kindle, v papíru)
- COLLINS, James C. Jak z dobré firmy udělat skvělou. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 297 s. ISBN 978-80-247-2545-1. (pro Kindle)
- CARNEY, Brian M a Isaac GETZ. Svoboda v práci: jak nechat zaměstnance dělat, co chtějí, a tím zvýšit produktivitu, zisk a růst. 1. vyd. Praha: PeopleComm, 2011, 340 s. ISBN 978-80-904890-1-1. (pro Kindle, v papíru)
Žádné komentáře.