Aby se zvýšila efektivita firmy, jednou ze stran rovnice je minimalizovat náklady při maximalizaci výstupu. Snažíme se, aby se peníze používaly s rozmyslem. V klasických firmách pracujeme s premisou, že svým zaměstnancům nemůžeme věřit. Proto sepisujeme všemožná pravidla, normy a směrnice a vše kontrolujeme a schvalujeme. Položili jsme si někdy otázku, zda se to vůbec ekonomicky vyplatí?
Příběh z FAVI to krásně demonstruje. Jednou ředitel Zobrist procházel kolem Alfréda, který čekal u zavřeného okénka a ptal se ho, na co čeká. Ten odpovídá, že si jde vyměnit rukavice. Procedura výměny byla taková, že zaměstnanec musel svého šéfa požádat o vypsání žádanky a ukázat mu staré rukavice, pak s rukavicemi i žádankou šel přes celou výrobní halu do skladu, kde zazvonil na zvonek a čekal na skladníka. To celé trvalo v lepším případě deset minut. Zobrist však zjistil, že stroj, který Alfréd obsluhuje má náklady sto dolarů za hodinu. Každá taková výměna rukavic vyšla na 15 dolarů, což je dvojnásobek toho, co stojí nové rukavice. Firmě by se tedy vyplatilo rukavice zaměstnancům dávat zadarmo i v případě, že by si někdo občas nějaké odnesl domů.
Opatření pro 3 %
Z pohledu systému je otázka, zda se nám vyplatí zajistit preventivní opatření proti činnosti třeba 3 % zaměstnanců. Mnohdy je ta škoda nižší, než kolik stojí celý ochranný aparát. Do rovnice je třeba započíst sníženou produktivitu práce, nárůst byrokracie a papírování, plat kontrolora, celé to může vést ke zpomalení fungování firmy a poklesu zisků. Chceme–li mít efektivně fungující firmu, musíme uvažovat i tyto náklady. Jelikož ve svobodných firmách svým zaměstnancům věříme, pak se může stát, že čistě díky důvěře je provoz levnější než u podobné firmy, která svým zaměstnancům nevěří.
Zdroje
- CARNEY, Brian M a Isaac GETZ. Svoboda v práci: jak nechat zaměstnance dělat, co chtějí, a tím zvýšit produktivitu, zisk a růst. 1. vyd. Praha: PeopleComm, 2011, 340 s. ISBN 978-80-904890-1-1. (pro Kindle, v papíru)
Žádné komentáře.